Doctor Who - Revoluce hrůzy, Terorformance
Bacha na pračky! Z prádelny až k ikonické budce jménem Tardis.
Komiks, přílohou může být sešit Revoluce hrůzy či Terorformance
BACHA NA PRAČKY
Z prádelny až k ikonické budce jménem Tardis
Doktor musel nechat Donnu už napořád doma, to ale neznamená, že ho cestování brzo nepřitáhne zpátky k Zemi. A mezi lidmi se vždycky najde nějaký další potenciální společník… nebo společnice. Třeba Gabriella Gonzalesová, která má tu smůlu, že zrovna v její rodinné prádelně jsou posedlé pračky, kvůli kterým se v předvečer dne mrtvých prohání ulicemi New Yorku neviditelná koncentrovaná hrůza.
První díl komiksové série o dobrodružstvích desátého Doktora je podobně startovací jako představování nového společníka v seriálu: spíš odlehčenější úvodní příběh (i když v něm vystupují všechny vaše noční můry) je plný hlášek, magie sonického šroubováku a utíkání. Gabriella je sympatická a od rány, Doktor umí být sám zhruba stejně špatně, jako umí držet zobák, a problémy se řeší způsobem přinejmenším svérázným. (Tentokrát zpěvem.) Možná ještě o trochu víc potěší druhá „epizoda“, tentokrát o soukromém ateliéru jedné výjimečné sochařky, podaná opět lehce manicky a zábavně. Kresba není natolik detailní, aby se člověk v typicky doktorovském chaosu událostí přestával orientovat, a dohromady z komiksu nostalgicky dýchá atmosféra, jakou oplýval seriál ještě v době, kdy největší hrozba pro časoprostor byl sem tam nějaký nakrknutý Dalek. Ideální, i když se podobně jako Gabriella s Doktorem potkáváte poprvé!
————————————- VS —————————————-
LAŠKOVÁNÍ S BOHYNÍ
Když člověka nahání planeta i vyšší moc
S Peterem Capaldim se v chronologii Doctora Who objevil nový pohled na stejnojmenného hlavního hrdinu: místo excentrického chlapíka se šroubovákem se objevil nekompromisní dvanáctý Doktor, na němž je víc než na kterékoliv jeho dřívější inkarnaci poznat, že si prošel válkou. Strohý a rázný přístup k problémům si zachovává i jeho komiksový protějšek: dávno už se nesnaží všechno nejdřív řešit domluvou a radši rovnou tvrdě zasáhne tam, kde je třeba.
Tomu odpovídají i šlamastyky, do kterých se tenhle Doktor a jeho stará známá Clara dokážou zaplést. Nejde o drobná a zábavná nedorozumění, co by se dala vyřešit diplomacií a sloužila by jako odrazový můstek pro vaši denní dávku britského humoru. Místo toho oba zabrousí doprostřed terraformace, která se ošklivě zvrtla, když se změny podle rozmaru vesmírného miliardáře přestaly líbit samotné planetě a podřimujícímu prastarému nepříteli v jejím srdci. A hned potom se potkají rovnou se samotnou indickou bohyní smrti Kálí, což taky není zrovna pacifistka – a je potřeba se s ní a jejími stoupenci vypořádat hned ve dvou časových rovinách. Doktor se doslova bude muset ohánět spíš mečem než perem; komiks zase musel agresivnějšímu přístupu obětovat trochu právě té originality, která proslavila předlohu. Tahle ostrá jednohubka holt místy připomíná spíš Indianu Jonese.
